Odřivousův pohár 2013

V Bílovci 22.6. se konal poměrně známý závod Odřivousův pohár. Původně jsem ho ani neměl v plánu, a chtěl se o týden dřív účastnit Brušperského triatlonu. Ale po dlouhém přemýšlení jsem usoudil, že ve vodě bych se plácal ještě dlouho po tom, co by první dobíhali do cíle, a tak jsem se rozhodl pro Odřivouse. Aspoň zjistím, zda mám na biku od koupi silničky nějaký menší posun a zda to byla správná investice.
Jenže to bych nesměl jít večer před závodem na sraz ze základky, odkud jsem se vracel v ranních hodinách poměrně společensky unaven a s myšlenkou, že pro případ neúspěchu mám nějakou výmluvu, usínám.
Ráno je však těžší než obvykle. Poznávám to hned při vzbuzení, kdy mi prostě není zrovna nejlépe. Kecám, takhle špatně mi už nebylo hodně dlouho. Zvažuji, zda se na start postavit, když v prvním kopci ze mě půjde všechno ven. Ne-li dřív. Nakonec nasedám na kolo a jedu do Bílovce. Po cestě se rozhodnu, jestli si zazávodím, nebo budu jen koukat. Do centra závodu však přijíždím celkem svěží, a tak se hned utíkám odprezentovat. Před startem do sebe zkouším dostat něco lehkého, ale nedělá mi to moc dobře, tak na to kašlu. Koukám okolo sebe v poli a říkám si, že jsou všichni nějací nabušení, tak co tady budu proboha dělat? Usuzuji, že se tak většina jen tváří a také zkouším nahodit pohled muže, co jde po vítězství. Jenže bledý a pohublý to moc dobře nejde, tak se radši snažím pouze splynout s davem. Je odstartováno a hned po 20ti metrech čelo závodu začne bloudit. Naštěstí trefuji správný směr a říkám si: hlavně to nepřežeň, jeď pomalu, uvidíš jak to půjde dál. Do prvního kopce vyjíždím docela bez problémů a jediným zaváháním se stává sesednutí z kola kvůli krize závodníka přede mnou. Jinak jde všechno bez problému a v prvním lesním úseku po průjezdu brodem, se ve stoupání začínají tvořit skupinky. V "mojí" skupince nás jede asi 5, a na hlavní cestě vedoucí do Tísku spolupracujeme a dojíždíme závodníky před námi. Následují rychlé úseky, které nás dovedou do stoupání po louce, kde už jede každý za sebe. Tyhle úseky do pomalých kopců, kde skoro točíte "kašpárka" rád nemám, ale paradoxně v nich dokážu předjíždět a vydělávat dost času. Zhruba v polovině trasy přichází úsek, který dobře znají účastníci závodů Porubajk a Okolo Ostravy. Asfaltová cesta vedoucí údolím Setiny. Ačkoli je to mírně z kopce, nedokážu se udržet ve skupině, která mi ujíždí a já si musím tento několika kilometrový úsek odšlapat sám a ztrácím. Dokonce se ani nedokážu zavěsit za dvojici, která mě dojede a vzápětí mi začne ujíždět. Na konci tohoto úseku je však stoupání, kde opět přichází má chvíle a ztrátu stahuji. Na kopci je občerstvovačka, kde jenom beru pití, banán do kapsy a odjíždím. Za chvíli však v lese špatně odbočuji a chvíli bloudím. Než se otočím, ztrácím tak půl minuty. Naštěstí mě snad nikdo nepředjel. Posledních pár kilometrů, a já se snažím přidat. Cítím se dobře a sil mám ještě dost. V rychlém sjezdu, se mi však rychlost málem vymstila. Pravá zatáčka na polní cestě, která utahuje a na jejímž konci leží na zemi poházené větve. Když je spatřím, nemá cenu už brzdit, jenom se zvednu a čekám co se stane. Kolo se mi sice mírně rozskáče pod rukama, ale nic vážného, podle přiloženého videa můžete vidět, že zde někteří borci dopadli i mnohem hůř. Poslední stoupání, zde už jen hlídám umístění. Zjišťuji ale, že za mnou jede soupeř a nebezpečně se přibližuje. Sjezd do cíle už jedu na max. Taky mám při náletu do lesa obrovskou krizi, kdy zastavuji těsně před stromem. Posledních pár metrů a je hotovo. Na to jak jsem ráno vypadal, je pro mě obrovský úspěch, že jsem v cíli. Dokonce na 35. místě z asi 115 účastníků. V kategorii muži 18-29 let dokončuji jako 9. Takový výsledek jsem na startu ani nečekal, takže mohu s odstupem říct, že na okolnosti, které provázely závod, je to jeden z nejlepších závodů, co jsem kdy na kole zajel.Na videu jdu vidět docela často. Ten tmavě modrý dres Xtrailu. :)

Co to tady vlastně je?

Děkuji, že jste zavítali až zde, na stránky, na kterých bych rád publikoval různé články ze závodů jak běžeckých, tak cyklistických. Nepatřím mezi ty, co se rvou o umístění v první desítce pořadí, ale do každého závodu jdu s tím, co nejvíce si ho užít od začátku až do konce. Účastním se hlavně závodů na horských kolech, běhů do vrchu a po vstupu do sportovního týmu X-TRAIL ORLOVÁ pomalu začínám i s běhy na delší trať. Jinak jsem student vysoké školy (těžko říct jak dlouho) a bydlím ve vesnici mezi Ostravou a Beskydy. Jsem zastáncem názoru, že závod je nejlepší trénink, a tomu i odpovídají mé výsledky. :)