středa 14. srpna 2013

RWE Okolo Ostravy 2013

Po loňském premiérovém startu na závodě Okolo Ostravy, který se jezdí v rámci Cyklomaratontour, jsem ani letos nemohl chybět. A opět na kratší 35ti kilometrové trati, která mi loni sedla a nezajel jsem ji úplně bídně. Letos jsem chtěl loňský výsledek a čas vylepšit. Věděl jsem, že by to mohlo jít, protože loni tam byly rezervy.
V neděli 11.8. jsem se tedy snažil na startu postavit co nejlépe, ale zase ne až tak moc, abych nepřepálil. Ta cca čtvrtá řada se jevila jako správná volba.
Start. A hned do sjezdovky. Jedu do ní trochu rychleji, ale pořád mám rezervu. V polovině vidím že to jde, tak zkouším co to udělá, když půjdu na max. Stejně je to po startu, určitě to stihnu vydýchat. Snažím se jít naplno a postupně předjíždím soupeře. Nahoru vyjíždím celkem vepředu, ale je mi jasné, že to stejně ztratím. Ani mi to nevadí. To zjištění, že dokážu vyjet sjezdovku v dobrém tempu a posunout se někde na hranici 30tho místa, je příjemné a uklidňuje mě následujících pár km, kde vybojované pozice pomalu ztrácím. Nemám krizi, ale radši si zvolním. Nechci se odrovnat hned na začátku. Opět nastupuji až někde ve stoupání před Pustou Polomí. Zde se snažím dostat před pár lidí, ale je zde úzko, takže to jde těžce. Nevadí. V širších pasážích si to vynahrazuji. A ve vesnici se snažím onu skupinku, kterou jsem předjel urvat. Ale drží se dobře. Těším se na asfaltový sjezd k občerstvovačce, ale z Polomi se pokračuje dál proti krátké trase Porubiku. Taky je to mírně z kopce, ale pokud chcete mít na té šotolině dobré tempo, musíte si to celé odšlapat. No dobrá, co mě štve více je to, že mi zase ujíždí dva, které jsem v kopci předjel. Tyhle úseky mi prostě nejdou. Přijíždím k občerstvovací stanici, která je opět umístěná nevhodně. V rychlé úseku. Nevyplácí se zde zastavovat. Za jízdy jenom beru kelímek s ionťákem a jedu dál. Po několika kilometrech asfaltu a rychlé šotoliny před sebou vidím skupinku, která mi ujela. Chci je dojet co nejdřív, ale před tím sjezdem a menším singlem do Zbyslavic se mi to nedaří.
Budu muset zabrat v tom těžkém kopci ve vesnici. Nějaké zde předjíždím, někdo zase předjíždí mě. Parádní souboje. A opět se jde do sjezdu. Pamatuji si, že loni jsem na jeho konci měl pořádnou krizi. Letos je to ještě horší, hned po vjezdu do lesa se odbočuje vlevo, zatím co já jsem po vzoru loňské trati valil rovně. Až páska přes cestu mi řekla, že letos tudy ne. Než ale na tom prachu v kopci zabrzdím, nějaké ty další metry ujíždím. Ach jo. Dneska už druhé sjetí z trasy. To první bylo krátce za Čavisovem, kdy jsme se skupinkou odbočili o zatáčku dřív, a taky si zajeli pár metrů v lese. Stálo mě to asi 5 míst. Teď je to lepší. Propadám se asi jen o jednu pozici, za to však ztrácím čas. Ale cítím se dobře a vím, že už se blížím k cíli. Asfaltka, a za chvíli odbočení k Mezihoří. Tady už jsme dneska jednou jeli. Prvních a posledních 5 km na trase je stejných, jen v opačném směru. Jestli chci ještě něco nahnat, je nejvyšší čas jít do toho naplno. Poslední vážnější kopec. Jedeme tři a já zkouším nastoupit, ale drží se. Aspoň se dostávám do čela skupinky a mohu si diktovat tempo. Mírný sjezd z Klimkovic k Mexiku jedu bez rezerv, ale i tak to udělá jen asi 5 vteřin náskok. Na konci je mírný a krátký výjezd na pole. Zkouším se ještě jednou urvat, ale zase se mi to nedaří. Naštěstí už dokázal zareagovat jen jeden borec. Sám jsem to nečekal, ale sil mám skoro na rozdávání, takže do toho kopečku jdeme do boje. I když nejedeme o vítězství, souboj si užíváme oba. Nakonec odpadá i on a já ještě dojíždím závodnici přede mnou. Poslední singltrack a jsem v cíli. 56 z 160 lidí na startu. Závod jsem odjel kvalitní, zpětně vím, že jsem tu sjezdovku dlouho vydýchával, tam je taky nějaký čas, ale nic hrozného. Spíš jsem čekal umístění lepší. Ale toto zklamání vynahrazuje dosažený čas.
Na závěr ještě musím pogratulovat týmovému kolegovi z Lysacupu Tomášovi Čerovi, který v sobotu vyhrál Krušnotona na jeho královské 250ti kilometrové trati a v neděli bojoval o vítězství na dlouhé 60 km trase, kde nakonec skončil s malou ztrátou druhý. Výkon hodný mistra a já se jen usvědčil že Tom je neskutečný borec. :)

Foto dodám později, až bude nějaké k mání. :)

Žádné komentáře:

Okomentovat